Ať už to zní sebevíc překvapivě, oproti konvenčnímu domu zde není nic, co by lákalo hlodavce dovnitř více. Neobsahuje-li sláma v balících žádné zrno, nepředstavuje (narozdíl od sena) pro hlodavce potravu. Jakákoli v domě ponechaná volně přístupná potrava je vždy lákadlem pro různou havěť. Jakmile ale slaměné zdi omítnete, není mezi nimi a zdmi z cihel či tvárnic pro myši žádný rozdíl.

    Myši a potkani jsou společenští, vytvářejí komunity a rádi se zabydlují v různých dutinách. Ubytují se tak rádi třeba v domě pod podlahou, či ve stodole mezi balíky. Zakryjete-li např. slaměnou stěnu dřevěným obkladem tak, že mezi nimi necháte větranou mezeru, může to být pro myši atraktivní, avšak to, že stěna je ze slámy, na to nemá žádný vliv. Omítnete-li slaměnou stěnu hlínou či vápnem, nebude v ní žádná dutina a stane se pro myši zcela nezajímavou.

    Na tuto otázku zatím nelze odpovědět přesněji, protože první slaměné domy byly postaveny teprve před 130 lety. V USA je dodnes obydleno asi tucet stoletých slaměných staveb, které nenesou žádné známky poškození. Slaměných domů z 80. let tam bez závad stojí celá řada. Nejstarší slaměný dům v Evropě stojí beze známek porušení 90 let. Předpokládaná životnost je za podmínky, že sláma bude uchována v suchu, několik set let.

    Jakmile je z balíků postavena stěna a je omítnuta, není v ní dost vzduchu k okysličení plamene. Její zapálení již není tak snadné - je hořlavá obdobně jako masivní dřevo. Je to jako pokusit se spálit telefonní seznam. Jednotlivé stánky vzplanou snadno, ale celá kniha poměrně obtížně. Požární riziko představuje zejména roztroušená volná sláma při stavbě. Na stavbě by se proto nemělo manipulovat s otevřeným ohněm a měl by být při ruce hasicí přístroj.

    Německá organizace FASBA provedla test dle evropské normy EN 1365-1 a potvrdila pro slaměnou stěnu z balíků položených na šířku o tl. 46cm s oboustrannou hliněnou omítkou tl. 3cm požární odolnost F90 (90 minut) a hořlavost B2 (normálně hořlavé).

    V ČR ústav PAVUS zabývající se posuzováním shody výrobků a prováděním zkoušek požární odolnosti potvrdil, že evropská norma vyhovuje ČSN 730810, včetně dosažené požární odolnosti REI90.

    Rozptyl pořizovacích cen je u svépomocných staveb velký. Záleží i na faktu, jak je kdo šikovný. Dále uvedené ceny vycházejí z referenčních příkladů hotových staveb či staveb před dokončením, kdy už se konečná cena reálně rýsuje.

    Dá se počítat s cenou za stavbu ze slaměných balíků od 7tis./m2 užitné plochy při stavbě svépomocí, když si všechno uděláte z toho nejlevnějšího materiálu, s použitím nejlevnějších, recyklovaných či repasovaných výrobků z druhé ruky, bez faktur atp. A sami!

    Cenový rozptyl domu ze slaměných balíků dle míry svépomoci s najmutím některých řemeslníků (minimálně tesaře) je mezi 10 - 20tis./m2.

    Při najmutí řemeslníků na všechna základní stavební řemesla (zedník, tesař, truhlář, pokrývač, klempíř, elektrikář, instalatér) je to 20 - 25tis./m2 užitné plochy.

    Dům ze slámy na klíč se pohybuje v relacích mezi 25 - 30tis./m2

    Typický RD 4+1 o 120m2 užitné plochy může přijít na 1,0 - 3,6mil. dle toho, jak se celý projekt uchopí.

    Ceny slaměných domů, které uvádím, vycházejí z referenčních příkladů obdobných staveb včetně zemních prací, základů a včetně dokončovacích prací a běžného vybavení. (Tedy ne jako firmy běžně uvádějí ceny za hrubou stavbu bez zemních prací a základové desky.)

    Cena hrubé stavby činí obvykle z celkové ceny domu od prvního kopnutí do země až "po muškáty do oken" cca polovinu.

    Záleží kde a jak moc. Obecně lze říct, že pokud voda pronikne až do středu balíku, pak balík obvykle nestihne vyschnout a začne hnít.

    To v praxi znamená, že všechny balíky, na které intenzivně naprší shora nebo dokonce během skladování stály ve vodě, je nutné nemilosrdně vyřadit. Máte-li však slaměné balíky proti dešti shora chráněny a zmoknou Vám pouze ze stran, nepředstavuje to obvykle problém - prostě po dešti poměrně rychle opět vyschnou. Lehce našedlé zabarvení stébel nepředstavuje žádný závažný problém, pro který by se balíky už nedaly ve stavbě použít. Nebezpečí hrozí pouze v případě, že by pršelo opakovaně a déšť hnaný větrem by pronikl do hloubky.

    Slámou voda nevzlíná. To znamená, že hniloba postihne výhradně jen ty části balíků, které byly mokré dlouhodobě. Po vyschnutí se hniloba rozpadá v černý prach a hnití dále nepokračuje.

    Samozřejmě ideální je pracovat s balíky zlatavými a manipulaci s balíky mít s ohledem na počasí dobře naplánovanou!
 

        Ze slámy lze stavět nejrůznější objekty. Staví se z ní nejen rodinné domy, ale také kanceláře a veřejné budovy, sklady, stodoly, stáje, nahrávací studia, meditační centra, protihlukové bariéry či hospodářské usedlosti. Sláma je velmi výhodným materiálem také pro stavby provizorní či rekreační.

    Pokud je stavba provedena dle platného stavebního povolení nebo oznámení o stavbě, lze jí přímo ručit za hypoteční úvěr. V některých případech však odhadce stanoví nižší hodnotu - z důvodu nutnosti nalezení nestandartního klienta v případě prodeje.

    Pojišťovny obecně rozdělují stavby na dva typy: zděné a dřevostavby. U dřevostaveb bývá pojištění o cca 30% dražší. Použití slámy ve stavbě se nijak nezohledňuje.

    V ČR existuje několik slaměných domů s hypotékou a řada domů ze slámy s pojistkou.

    Osobně jsem zastáncem názoru, že výhodnější je se raději uskromnit a postavit levný domek bez hypotéky.
 

    Dobrá zpráva - vyřízení stavebního povolení pro slaměný dům žádný zvláštní problém nepředstavuje.

       Maximální testovaná únosnost silné hliněné omítky provedené přímo na slaměné balíky je 100kg/1vrut (5x50mm) s hmoždinkou. Za bezpečnou je možné považovat hmotnost 50kg/vrut s hmoždinkou. Police či kuchyňské linky je možné zavěsit na cca dvojnásobný počet vrutů oproti stěně z plných pálených cihel. Případný bojler na teplou vodu by bylo lépe zavěsit na dřevěný rám. 

    Stavby se slaměných balíků lze pojmout několika následujícími způsoby. Záleží na Vašich sympatiích:
    Nosná sláma - tíhu stropů a střechy nesou slaměné balíky samy o sobě.

    Hybridní systém - tíhu stropů a střechy nese částečně subtilní dřevěný skelet, částečně samy balíky. Skelet s balíky staticky spolupůsobí. Balíky brání vybočení subtilních sloupků ve vzpěru a zavětrovávají stavbu, způsobují její prostorovou tuhost.

    Skeletový systém - tíhu stropů a střechy nese dřevěný (nebo jiný) skelet. Skelet může stát mimo slaměnou stěnu (venku či uvnitř), anebo můžou být balíky do skeletu integrovány. Skelet sám o sobě zajišťuje také prostorovou tuhost stavby. Různých skeletových systémů je nepřeberná řada.

    Stěnový systém - nosná stěna kontaktně izolovaná balíky slámy (vhodné zejm. pro rekonstrukce, zateplení stávajících objektů).
 

    Všechny rozvody je v jakémkoli nízkoenergetickém či pasivním domě výhodnější vést ve vnitřních příčkách. Pokud se vedení rozvodů po obvodových stěnách nemůžeme vyhnout, je z hlediska dosažení nízkoenergetického či pasivního standartu je výhodnější vést rozvody v tlusté vrstvě omítky než ve slámě. 

    Kabely elektřiny se vejdou do silné hliněné omítky, rozvody vody  a kanalizace lze zapustit do drážky, vyříznuté ve slámě protiběžnou pilou, vymazané hlínou.

    Ještě lepším řešením může být v některých případech instalační předstěna.

    Rozvody vody je třeba izolovat proti rosení!

    Dům izolovaný slaměnými balíky je možné optimalizovat do energeticky pasivního standartu a mít tak možnost získat dotaci z programu Zelená úsporám v oblasti podpory B.1 - 400tis. pro novostavbu RD s velmi nízkou energetickou náročností nebo B.2 - 550tis. pro novostavbu RD s velmi nízkou energetickou náročností a využitím obnovitelných zdrojů energie. Současně lze získat podporu C.3.1 - 35tis. na instalaci solárně termického systému a podporu D.3 - 35tis. na zpracování odborného energetického posudku a měření průvzdušnosti obálky domu.